Procitnutí křídel Eluniny naděje - III. kapitola

3. kapitola - Konec Křídel Malygosových

        „Juli, Juli, není ti nic?“ slyšela nějaký jemný ženský hlásek, byl ji povědomý. Otevřela oči, klečela u ní Tyrande, hladila ji po vlasech a držela ji za ruku. Kouzelnice se rozhlédla, všechny kněžky na ni hleděly, poznávala to místo, leží na zemi chrámu měsíce
v Darnassusu.
        „Tyrande? Jak jsem se sem dostala?“
        „Nevím, viděla jsem jen oslnivé bílé světlo a když zmizelo ležela jsi tu v bezvědomí.“
        „Šíří se zprávy, že Malygos vyslal modrou letku a armádu do Blasted lands, něco nebo někoho hledali. Ještě nyní to tam pročesávají, nevíš o tom něco? Jsi přeci jeho učednice.“
        „Asi to o mne, ví.“ Zamyslela se nahlas kouzelnice a rychle se snažila nahmatat u pasu essenci. Byla tam, pořád ji má, hlasitě si oddychla.
        „Hledali mne. Vím něco, co Malygos skrýval před mojí myslí. Znám pravdu.“
        Tyrande na Julii nechápavě koukala a měla strach, její slova jí nedávaly smysl. Julie již nemluvila, jen stále ji v hlavě kolovala myšlenka: Kdyby mě našli… Ten kdo mě sem dostal, mi zachránil život. Kdo to mohl být?“
        Byla jsem to já, moje hloupoučká Julie. Ozval se jí opět ženský hlas v hlavě.
        To jak jsi mě oslovila se mi moc nelibí, kdo jsi? Ještě stále mi to chceš tajit? Nedokázala kouzelnice svoji zvědavost potlačit.
        Sledovala jsem tě celou tu dobu, co jsi se přidala na stranu toho šíleného draka. Jsem ta, kterou jsi vinila ze smrti svých blízkých. Snažila jsem se pomoci, opravdu, ale ani moje požehnání nemohlo vzdorovat síle hordy posilněné Malygosovou magií. Ano, jsem to já, koho máš má milá na mysl. Elune.
        Promiň Elune, že jsem se od tebe odvrátila. Oči kouzelnice se zalily slzami, když zjistila jak slepá byla. Elune se od ní nikdy neodvrátila, celou tu dobu stála při ní.
        Je ti odpuštěno. Chtěla bych, abys chránila svět mým požehnáním. Vím, že ti nemohu vzít vztek vůči hordě, ale pamatuj, že na viníky i nevinné mé světlo dopadá stejně. Nebuď zbytečně zaslepena pomstou.
        Budu vám, má paní, sloužit a chránit svět před zlem.
        Jsem potěšena, nyní se můžeš nazývat kouzelnicí měsíce.
        Děkuji, Elune. Jsem poctěna.

Druhý den v Coldarre:
        Mladá kouzelnice Julia stanula v Nexusu, tak aby byla, co nejblíže ke všem portálům a zahájila svůj proslov: „Malygosy a všichni jeho přívrženci! Teď mě slyšte! Malygosy jak jsi mě to mohl udělat! Zabil jsi mé přátele z kapituly! Lhal jsi mě do očí! Využíval jsi mě! Proklínám tě a přísahám, že se pomstím! Dokud nepadne poslední člen modré letky, nebudu mít klid! Už ti více sloužit nebudu a jednou budu já s Essencí z tebe samotného stát proti tobě! Guilda, která ti sloužila, je nyní tvým nepřítelem. Už nejsme Křídla Malygose (Wings ofMalygos). Nyní si říkáme Křídla Eluniny naděje! (Wings of Elune’s Hope).