Annihilator - nové osudy III

I.

        Čas se ve Warsongu táhl neuvěřitelně pomalu, skoro by Annihilator nevěřil, že tam jsou dva měsíce. Za tu dobu se absolutně nic neudálo, chvíli tlačili elfy oni, chvíli tlačili elfové je. Annihilator vzpomínkama těkal po lidech, které musel na tomto světě zanechat a občas propadal letargii. Nebýt Ala, Bloodrayna a Bezejmenného, asi by se zbláznil ve střehu ho jen držely časté útoky elfů. Když se k němu dostala zpráva, rovnou z rukou Lor´themara. "Seržant Goldwing odchází na zasloužený odpočinek. Pod jeho rukama zemřely spousty nemrtvých krvelačných potvor. Seržant vždy bojoval s hlavou vztyčenou i v nejttěžších chvílích a můžeme věřit, že mu jeho duše bojovníka mu bude věrně sloužit i nadále". Dále si Annihilator všiml, že by ho Seržant rád viděl a on mu rád vyhoví.

II.

        Hagar Bloodfist byl veteránský válečník Warsongského klanu, který spíše než za svoji bystrou mysl dostal velení Annihilatorova tábora spíše za zásluhy. Starý ork s mnoha jizvymi na svém těle neměl vysoké mínění o většině ras, co se motala v jeho táboře. Být po jeho tak nechá vyhladit Silvewingské elfy jen s orky a možná i troly. Nyní vztekle hleděl na toho rádoby válečníka, co k němu přicupital kvůli nějakému stupidnímu shledání s bůhví kým. Nechal Annihilatora mluvit jen dvě minuty, až ho milerád pustil. "Tenhle nemá žádnou budoucnost", zavrčel a ukázal mu ať jde. Annihilator se rozloučil se svými přáteli a vydal se do Orgrimmaru. V Orgrimmaru se krátce shledal s Eskarinou, než se vydal vzducholodí k Undercity. Annihilator už byl zhruba domluven, kdy se potkají a tak měl ještě v Silvermoonu čas sledovat impozantně opravené město. Annihilator došel k domu seržanta a viděl spoustu lidí u jeho domu. Annihilator se prodral přes dav a viděl na posteli ležet nehybné tělo seržnta, jen něco nesrozumitlně mumlající a ukazující na Annihilatora. Žena sklánějící nad jeho obličejem si povzdychla: "Mluví o tobě, chlapče. Prý tě zná a musíš ho pomstít, ví co se s ním děje.". Annihilator vydal ze svého hrdla bolestný křik a klekl si vedle Seržanta.

III.

        Uplynul týden od onoho dne, kdy by přísahal že seržant Goldwing zemřel, ale nakonec skoro zázračně se začal jeho stav zlepšovat. Annihilator chtěl vědet co se s ním dělo, on sám to prý dovedl popsat. "Víš, silní kouzelníci umí napadat cizí mysli a dokáží natolik tvůj mozek umučit, že nepřežiješ jejich mentální útok. Cítil jsem že toto nebyl obyčejný čaroděj, nebo nekromant, ale zvládl jsem se ubránit". Annihilatorovi přejel mráz po zádech při takové myšlence a pokračoval ve vyptávaní se. "Jak se vede Ruffulusovi?", "Jak vypadají Ghostlands nyní" a další otázky směřovali na seržantovu hlavu, že zavrtěl hlavou a sám začal vyprávět dlouhou dobu. Toho večera se ukládal ke spánku, když zaslechl hlas co znal moc dobře a už nevěřil že někdy uslyší. "Anni, Anni, vzpomínáš si na naše poslední setkání?", ozval se hlas odněkud. Annihilator se vylekal, když mu došla realita a všiml si stínu podobnému jeho bývalého přítele, který ale se nechal přetvořit na vojáka Pohromy. "Tasadar?", Annihilator se cítil nejistě. Co je tohle za zvrácené divadlo? "Anni, ty jsi mne zabil..". "To není nic nového otráveně poznamenal Annihilator". "Ale ano, Anni a já ti sliboval že neujdeš trestu, že ano?", hlas Tasadara byl nyní plný škodolibosti. "A to se brzy stane, stačí že tvůj kamarád Goldwing podlehl útoku mého pána Kel´thuzada a to ještě nebojovali přímo". Annihilatorovi se dralo na jazyk prohlášení, že seržant žije, ale nakonec to neřekl, aby ho ještě neohrozil znovu. "A co tedy bude se mnou?", zeptal se Annihilator naoko zlomeným hlasem. "Ty? Taky jsi mne nezabil rovnou že? Nastrčili jsme ti pár náhod do cesty, dokud nebudeš prosit o svoji smrt, Annihilatore. A já budu sledovat tvé utrpení a narozdíl od tebe neprojevím ani známku lítosti. Tohle ze mne zbylo a já to nehodlám ponechat jen tak. Kel´thuzad si snad myslí že jste s Goldwingem vybili všechny jeho jednotky v Ghostlands sami, nezapoměl jsem si maličko přimyslet", Tasadar se temně zasmál a ponechal vystrašeného Annihilatora o samotě. "A mimochodem", zahlásil ještě hlas z dáli. "Dobrá práce proti tomu démonovi".

IV.

        Annihilator byl od stekání s Tasadarem bílý jako stěna, pořád se mu vracely vzpomínky na onu noc, na to jak Tasadar ví o jeho boji s démonem a o tom co ho čeká. Snažil se skrývat svoje pocity, ale několikrat byl na okraji prozrazení se. Silvermoon bylo nádherné město, ale on se pořád užíral svojí vidinou. Byl povolán do Undercity, protže pouze boj proti Pohromě ho dovedl nedostat do stavu šílenství a Annihialtor tak bláznivě snil, že pokud by Pohromu porazili, nestihne Kel´thuzad pomstít smrt svých válečníků. V Brillu v hospodě potkal zvláštní existenci. Byl zvyklý potkávat chodící mrtvoly, ostatně nemrtví kteří se připojili k Hordě měli vlastní myšlení a Annihilator si bral za příklad Bloodrayna nebo Bezejmenného u kterých by ani nevěřil jejich osudu. Ale tahle postava byl člověk, v staré šedivé kápi jak čeká zrovna na Annihilatora. Člověk prohodil s Annihilatorem několik slov a po odchodu z hospody s ním ješě mluvil o svých magických schopnostech. "Jsem Odimere, čaroděj z bývalého Kirin Toru. Znám tvůj osud, mladý elfe a můžu ti pomoci". Annihilator cítil neskutečnou úlevu a ochotně tomu člověku vyklopil vše. Byl tak naivní a nedával si pozor, až se v jeho hlavě ozval další, neznámý hlas: "Ty mizerný červe, zničil jsi veškeré moje plány. Nemyslel sis že ti to tak snadno projde, že ne? A ano, jistě, Callius jméno mé. Pamatuješ? Zabil jsi mne v té jeskyni se svým kamarádem, ale ten aspoň nebyl tak hloupý aby podceňoval moc démonů". Annihilator nasucho polkl a skoro cítíl že se bezradností rozbrečí, jak nevěděl co se děje s ním. Zmínil se o tom čarodějovi, který mu slíbil, že ho vyléčí, jen si skočí pro své věci.
 

V.
    
        Annihilator ho vděčně doprovodil ke vzducholodi a chtěl následovat, ale nohy ho zradily a nechtěly se hnout. Mág se tvářil zmateně, ale Annihilator pravou rukou naznačil čarodějovi, že počká. Démon uvnitř Annihilatorovi duše se zlověstně smál a připravoval zrádný plán. Člověk byl maličko zmaten jednáním elfa, ale chápal co obnáší posedlost démonem. Vzducholoď se dala do pohybu a on se usadil na zádi, myšlenkama pouze na svůj nový případ. Byl zády k věži a nesledoval tedy co se děje s Annihilatorem. Ten stejně jako všichni krvaví elfové od nepaměti používal alespoň základy magie, nikdy se nenarodil krvavý elf, který nezvládal ani sebejednodušší kouzlo. Nyní toho Annihilator upřímně litoval věděl co má Callius v plánu. Démon přinutil jeho hlavu k zformování malé ohnivé koule, kterou vyslal za vzducholodí. Annihilator jen v záchvatu zoufalosti se zmohl jen na varovný výkřik, ale vzducholoď byla už moc daleko. Člověk ucítil přítomnost kouzel a otočil se, ohnivá koule ožehla jeho plnovous a vybuchla u motoru vzducholodi. Mág zakřičel a ostatní cestující, včetně tří goblinů se otočili. Oheň se dostal k palivové nádrži vzducholodi. Annihilator viděl v dálce nad Tirisfalskými lesy ozařující světlo a výbuch pohltil veškeré nářky cestovalů. Elf klesl v kolenou, ale věděl že musí uprchnout, než ostaním na věži dojde co provedl. "Hezký ohňostroj ne?", poznamenal suše démon, ani nezkoušel být ironický. Annihilator rychle začal prchat po schodech dolů, ale démon mu znemožnil útěk. Ochromil jeho nohy a Annihilator se skutálel po schodech dolů.

VI.

        Annihilatora vedli jako zajatce ulicemi Orgrimmaru. Nikoho nezajímalo, že nekonal vlastní vůlí a Annihilator jim to nehodlal vysvětlovat. Měl totiž zlý pocit, že by to dopadlo probodnutím posluchačova srdce a bylo by to ještě horší. Došli před Thralla, ten ho nyní nevítal, tvářil se dost odměřeně. Spolu s ním tam byla i Sylvanas, Vol´jin a Lor´themar. Annihilator poklekl na kolena, ale Thrall jen znechuceně nad ním zavrčel. Sečetli mu jeho hříchy a nehleděli na jeho ostatní činy. Mimo jiné přidali dezerci z Ashenvalu a paktování se s démony. Oznámili nad Annihlatorem ortel, vyhnanství a pohrdání ze strany Hordy jako vůči zrádci. Stráže dovedli Annihilatora na okraj Orgrimmaru a div že s ním nehodili o zem ještě. Annihilator chvíli ležel na zemi, zlomený a nad ním se ozval smích Tasadara, ale ještě jeden hlas. "Anni? Mrzí mne co se ti stalo..". Annihilator zařval a zahodil své zbraně, než se démon zmocní kontroly nad jeho pažema. Zatnul zuby a bránil se jakémukoliv pomyšlení ublížit té osobě. Démon se uchechtl a nechal Annihilatora. Elfka nad ním pokračovala. "Anni prosim, pověz mi kam chceš jít. Pomůžu ti". "Nyáré", vydechl Annihilator. "Není mi pomoci, skončil jsem na tomto světě, utíkám do Azshary. Nehledej mne, prosim tě o to". Annihilator ještě přes její vzkaz se rozloučil s Eskarinou, Bloodraynem, Alem a Bezejmenným, nechtěl aby trpěli s ním. Když mu zmizela Nyáré z dohledu, odvážil se zvednout své zbraně a vydat se do svého exilu.

VII.
    
        Annihilator přetrpěl noc v Ashenvale v lesích a ani se nebál přepadení lupičů. Radši by kdyby ho zbavili jeho prokletí a podřízli mu krk rovnou. Za rozbřesku se vydal po prašné cestě a sklíčeně sklopil svoji hlavu. Byl naprosto poražen, Tasadar měl pravdu i Annihilator už si přál ukončit jeho životm ale kdykoliv proti sobě obrátil meč, tak jeho ruka podivně ochabla a Annihilator brzy pochopil že je v pasti. Callius si užíval ovládání jeho těla a mysli a chtěl dosáhnout ulné kontroly nad ním, aby z Annihilatora zůstala pouze jeho tělesná schránka, čemuž bránil už jen Annihilatorův pud sebezáchovy. Pomalu přecházel most do Azshary a přemýšlel co by mohl být jeho hřebíček do rakve když pocítil podivný poryv větru. Už viděl i obraz mága, který mu spílal za svoji smrt. Annihilator padl bezmocně do trávy a sledoval hněv čaroděje, který ke konci pronesl: "Věděl jsem kdo mne zabil, stihl jsem tě potrestat. Ber své sny z nádcházející noci jako tvoji budoucnost a ta se nemýlí.". Obraz zmizel a Annihilator zlomeně putoval krajinou bez jakéhokoliv cíle. Nadcházela noc a Annihilator se už smiřoval s faktem, že spát stejně jednou musí.

        Annihilator se probudil v podivné jeskyni. Bylo mu divné že ho neterorizoval Callius, ale nehodlal nyní řešit zda je to náhoda nebo reálná budoucnost. Probojoval se přes dva ghúly relativně snadno jako by to bylo schválně. Uvnitř byla zima, zima kterou snad nikdy nezažil. Měl strach, ale zároveň ze sebe cítil odhodlání. Všiml si kamenného stolu z šedého kamene, perfektně zapadjícího do pochmurné a studené jeskyně. V místnosti byla nějaká temná postava a také lich. "Je zde můj pane", prohlásila postava a Annihilator si hned vybavil nemilosrdného licha Kel´thuzada, který mu šel po krku poté co zkusil zabít seržanta. Annihilator se přestával schovávat a postavil se lichovi čelem. "Annihilator Sunstrike, zabiják spousty mých válečníků. Hodíš se Králi Lichů a já mu milerád vyhovím". Annihilator ve snu se pohrdavě zasmál, za což ho Annihilator neskrývaně začal obdivovat. "Myslíš, že moje smrt něco vyřeší Kel´thuzade? Myslíš že mne porazíš? Poslední slovo budu mít stejně já, to ti zaručuju", plivnul směrem ke Kel´thuzadovi, který se začal smát. "Pošetilče, tvá odvaha pouze pramenní z tvé nevědomosti. Budeš poslouchat na slovo a já se postarám že až nebudeš potřeba, že tvé mučení nebude brát konce. A mimochodem, ptal se mne Tasadar na tvé tělo. Rád by druhou šanci u mne a já toho hocha mám celkem rád. Nebude ti to vadit?", Kel´thuzad se smál. "Ale konec řečím, nemůžu se dočkat až tě také zabiju. Sbohem Annihilatore". Annihilator poklekl a začal potichu zpívat Píseň smrti. Kel´thuzad zformoval ledové kopí ve své mysli. Hrot probodl Annihilatorovi srdce.

VIII.

        Annihilator vyjekl a vzbudil se celý zpocený. Ruce a hlas se mu třásly a on byl na chviličku rád, že se vrátil do reality. Démon v jeho duši se smál Annihilatorově nešťestí a slunce na obzoru začalo vycházet. Annihilator se trápil týdny a proklínal každý den svého života. Už ani nevěděl jak dlouho je ve vyhnanství a smiřoval se se svým osudem že zapoměl na své přátele. "Jak se zatim mají oni? Nepochybně lépe než já, nechť je k nim osud milosrdnější než ke mne", Annihilator si povzdechl a Callius ho ujistil že je blízko konce utrpení, ale to opakoval skoro denně. Jednou potkal paladina, který sem přišel s odhodláním vyčistit tuto zem, ale Annihilator se mu jen vysmál. Callius se pochlubil ústy Annihilatora jak jsou démoni budoucnost světa a že pro lidi jako on tady není místo. Paladin upřímně litoval Annihilatora a možná poznal, že s elfem není něco v pořádku a začal provádět očistu jeho duše. Callius ovládl zaslepen vztekem Annihilatora a holýma rukama se vrhl na služebníka dobra. Paladin překvapeně přestal odříkávat modlitby a uhýbal Annihilatorovým útokům. Annihilator měl ve tváři zkázu a jeho oči planuly pekelným ohněm. Callius dával přes Annihilatora volný průchod svému vzteku a Annihilator v krvežíznivé posedlosti začal drápat paladina do obličeje. Paladin sepjal ruce a svolal na pomoc sílu světla, ale proti zběsilému elfovi neměl žádnou šanci. Annihilator vydrápal své oběti oči a vrhl se mu po krku. Paladin řval bolestí a padl do trávy s tváří ve dlaních. Annihilator popadl svůj odložený meč a démon začal přes svého prostředníka nefalšovanou řezničinu. Kolem Annihilatora se válely paladinovi vnitřnosti, všude tekla krev, ale Annihilator ani neměl šanci cítít soucit. Pomocí drápů, kterýma bojoval proti nepřátelům otevřel paladinovi hrudník a vyrval z něj doposud tlučící srdce do kterého kousnul než ho odhodil.

IX.

        Z Annihilatora vyprchával Calliusův vztek a začalo mu docházet co provedl. Zahodil ke skále zakrvácené zbraně a litoval toho nebohého člověka. Callius se smál nad svým triumfem a nijak ho nezajímalo ze Annihilator složil hlavu do dlaní a začalo plakat nad svým prokletím. Annihilator takto zůstal skoro celý den, než se vzchopil a odvážil se podívat znovu na zohyzděné tělo. Země kolemněho byla zbarvena do ruda a Annihilator měl tkáň člověka ještě za prsty. Zvedl se mu žaludek a Callius se znovu opájel svým vítězstvím. Nakonec chtěl důstojně pohřbít tělo a s milostivým dovolením démona tak mohl učinit. Nenáviděl se. Být po jeho otočí proti sobě vlastní meč, ale démon v jeho duši mu toto nedopřeje. Znovu se vrátil do steretypního toulání se po kraji, když zaslechl další hlasy. Annihilator doufal že ho nenajdou a přidal do kroku směrem k lesu. Hlasy se blížily a Annihilator se zatvářil zoufale. Znenadání ho rána do zátylku srazila k zemi. Callius ucítil nebezpečí a zintenzivnil své záchvaty agresivity. Ať už to byl kdokoliv bude pykat. Annhilator se s rudýma očimav postavil na nohy, s jediným cílem. Zavraždit to individum. Proti němu než stihl zareagovat se rozběhla postava v černé plátěné zbroji a štítem srazil Annihilator znovu na zem. Annihlator zacouval ke stromu, Callius si nevěděl rady a pouze stupňoval svůj vztek. Annihilatorovi se zatemnělo před očima a máchal v šílenosti naprázno před sebe. Ze stínů se proti němu vynořila postava a omráčila ho ranou do břicha. Annihilator v mlze si všiml skoro oslepujícího světla. Callius posedlý zabíjením vyslal Annihilatora proti tomu původci světla, ale další rána štítem ho přimáčkla ke stromu. Annihilator se snažil do posledního dechu bránit se, už neměl ani myšlenky na zabíjení, jako spiš na přežití, ale kolem jeho těla se ovinuli řetězy, které ho neuvěřitelnou silou přimáčkly ke kmeni stromu.

X.

        Annihlator měl již naprosto klidnou hlavu. Callius vzdal veškeré pokusy a přiznal prohru. Annihilator ve své duši měl navrch, ale chtěl už se zbavit toho parazita. Bloodrayne se usmál a omluvil se Annihlatorovi za rány co mu uštědřil. Postava v černé výzbroji odložila štít a sundala helmu. "Ani nevíš, jak mi dělalo dobře mlátit tě tím těžkým štítem", zahlásil Bezejmenný. Al si přisadil a nacpal Annihlatorovi do pusy dynamit až mu koukal jen knot a šíleně se zasmál. "Tak už ho nechte", okřikla je Nyáré. Předstoupila před Annihilatora, vytáhla z něho dynamit, políbila ho a obejmula. Eskarina se zamračila: "To je mi panečku shledání, fakt výborný máme snad na práci něco jinýho". Nakonec obejmula Annihilatora a pohladila ho po vlasech. "Ale to co ti udělám nyní není nic proti tomu jak tě kluci zřídili. Zavři oči a zatni zuby, já si budu užívat jak se vrtíš v řetězech". Usmála se a začala odříkávat slova co Annihilatorovi vůbec nic neříkala. Nakonec Annihilator cítil jak prošla její ruka jeho hrudí a začal řvát bolestí. Kroutil se, vzpíral, kopal, řval, prosil Eskarinu aby ho nechala, ale nakonec mu se mu nevýslovně ulevilo. Eskarina měla v rukou malý krystal a smála se. "Další nepřítel v mém zajetí", nechala vklouznout krystal se zbytky Calliovy existence a postavila se před Annihilatora. Vlepila mu obrovskou facku, až se na chvilku objevilo v její tváři strach jestli to nepřehnala. "A to si zapamatuj pro příště, že až budu zbavovat tvoji duši od démona, že mne nebudeš kopat do nohy".